Partnerské manželství

19
12
2014
Leave your thoughts

Nechci tady kázat, moralizovat ani soudit. Svět je plný kazatelen obsazených sutanou jedné pravdy, nemorálních moralizátorů i nesoudných soudců. Jen se snažím všem našim hostům naslouchat a pochopit jejich vesmír, protože mám možnost si přerovnat svůj vlastní. Jsem vlastně takovou dobrovolnou vrbou, která ale dává i bere. Když jsem teď nakládal čerstvě opravenou myčku, došlo mi, že za to nečekám Jitčiny planoucí pohledy, opravil jsem ji kvůli sobě a pro lepší fungování nás všech v tom, čemu říkáme Doma. A na tom jsem si uvědomil i ten rozpor. Každý z našich nešťastných manželů a manželek totiž vždycky mluví jen o tom, co dává, ale nikdy o tom co bere, co vyžaduje a co bere jako samozřejmost.

Prošel jsem si mnoha vztahy, které byly vždycky na nějaké úrovni povznášející a na jiné ubíjející. Oba tyhle aspekty má i ten současný. Mám jen to štěstí, že jsem našel někoho, kdo je ochotný pracovat se životem podobně, jako já. Podobně, ale ne stejně, a tak to vyrovnávání někdy stojí víc a někdy ještě víc úsilí. Jedno jsem se ale za ty předchozí roky a vztahy naučil: Neexistuje chlap, který vás učiní šťastnou, stejně jako neexistuje taková žena. Existuje jen partner, se kterým se naučíte žít šťastný společný život v partnerství. To je má hlavní životní radost.