Provoz lodi
- Loď je malé zařízení s omezenou možností soukromí, komunikujte své potřeby raději dříve než později, ponorková nemoc se obtížně léčí
- Mějte na paměti, že i ostatní jsou vedeni jednoduchou motivací přežít, užít, zažít (dělají v daný okamžik to nejlepší, co dokáží, jsou na dovolené, kterou by rádi měli v klidu a pohodě, vybrali si loď, aby něco nového objevili, nemusí to nutně být to, co láká vás)
- Loď přináší překvapivé množství omezení
- Prostor pro posádku
- Množství zásob
- Množství energie
- Soukromí
- Subjektivní pocit bezpečí
- Objektivní nebezpečí
Orientace a části lodi
- Příď
- Záď
- Levobok
- Pravobok
- Kokpit
- Salón
- Kajuty
- Head
- Kýl
- Stěžeň
- Kormidlo
- Bow thruster
- Stožárový výtah
- Kosatka/genoa
- Hlavní plachta
- Kotva a kotevní vrátek
- Bimini
- Wind screen
- Bakista
- Railing
- Poloha ostatních
Orientace na moři
- Znaky
- Světla a majáky
- Plavební kanály
Voda
Voda se dělí na pitnou, sladkou, užitnou, šedou a černou.
- Pitná voda:
- Je určená k pití bez převaření a její zásoby jsou nejčastěji v podobě balené vody v desítkách litrů, v lepším případě lze pít sladkou vodu z nádrží lodi
- Každý si hlídá pitný režim, protože moře vysušuje, bez ohledu na další tekutiny, je dobré vypít alespoň 1,5 l čisté pitné vody denně.
- Zásobovací důstojník počítá se spotřebou výše a udržuje přiměřený stav zásob
- Osvědčilo se, že má každý člen posádky svou lahev, kterou si doplňuje, aby viděl, kolik vypil
- Sladká voda:
- Sladkou vodou je nutné šetřit:
- Pokud se jdete koupat a chcete se opláchnout od soli, nechte to až na dobu po posledním koupáním
- Mytí nádobí je dobré nahrubo dělat ve slané vodě a ve sladké až oplachovat
- I pro oplach nenecháváme vodu téct, ale napustíme dřez
- Je v nádržích lodi a její zásoby jsou ve stovkách litrů, nezřídka ve více nádržích, jejichž čerpání se může a má přepínat.
- Hiccups:
- Sladká voda leží v nádržích a má teplotu okolního moře, je rozumné předpokládat, že její pití je bezpečné pouze po převaření, pokud není loď vybavena dezinfekčním filtrem (spoiler alert: není)
- Některé lodě mají přepouštěcí otevřený přepad a ventil, který je nutné při dynamické plavbě zavřít, jinak se výše položená nádrž při náklonu vylije přepadem spodní nádrže (viz Elan 350)
- Loď je vybavena stálotlakým vibračním čerpadlem, které se sepne, pokud tlak vody klesne. To se stane buď otevřením kohoutku, netěsností rozvodů, ale i v noci poklesem teploty. Zvuk čerpadla snadno probudí jak posádku v kajutě, kde se nachází, tak ty s lehčím spánkem po celé lodi. Je dobré ho alespoň na noc vypínat.
- Užitná (mořská) voda:
- Splachování WC
- Splachování paluby
- Na některých lodích jako druhý kohoutek v kuchyni
- Šedá voda
- Odpadní voda z dřezů, sprch a umyvadel
- Obecně jakákoliv voda, která opouští loď a neobsahuje výkaly nebo moč
- Černá voda
- Odpad z toalet v zásobnících
- Odpad z toalet, pokud není zavřena výpusť zásobníků
Bezpečnost na lodi
- Tři body pro loď, zbytek pro práci
- Vítr je vždycky silnější, než myslíte
- Loď/proud je vždycky rychlejší, než myslíte
- První pomoc je buď na lodi, nebo hodiny vzdálená
Práce s lanem
- Lana se uklízejí v panenkách, cvičte si správné návyky
- Lano se do panenky navíjí ve směru otáčení vinšny - po směru hodinových ručiček
- Lano se do panenky smotává od pevného konce k volnému
- Pokud se lano příliš kroutí, je dobré ho vyprat vlečením za lodí
- Lano se často hází, správných technik je vždycky méně, než špatných
- Lano nikdy nesmí být napínáno přes railing, vždycky od vazáku (případně průvlakem nebo kladkou) k místu úvazu)
- Lano je vždy nutné zajistit před pádem do vody
- Typy lan z pohledu užití:
- Pevná
- Pohyblivá
- Otěže
- Výtahy
- Závěsy/výtahy
- Pomocná
- Typy lan z pohledu materiálu a opletu:
- Statická lana s opletem (výtahy, otěže)
- Ocelová lana (stěhy a vanty)
- Dynamická lana bez opletu (vazáky, často plovoucí)
Práce s vinšnou
- Buben vinšna se vždy točí jen jedním směrem
- Klika vinšny se točí oběma směry, čímž se přepíná z rychlosti do síly
- Pokud mám lano zajištěné ve svorníku, nikdy za něj netahám, věnuji se jen klice, maximálně zajistím správný směr lana za palcem
- Pokud lano nemám zajištěné ve svorníku, buď za něj tahám, nebo ho nechám kontrolovaně procházet dlaní, nikdy ho "netlačím do vinšny", hrozí zranění ruky!
Uzly
Manévry
Tohle je tak široké téma, že se mu věnuje separátní článek.
Už nějakou dobu mi to škobrtá o mozkové závity a nedávno jsem se proti tomu už musel i vymezit, když mě kdosi zatáhnul do debaty, kterou cíleně ignoruji tak, že jsem komentář k mému tvítu ani nepochopil.
Vždycky, když vidím nějaký ten tvít o motýle, včele nebo sysle, popadne mě pocit zmaru. Proč? Protože jsem přesvědčený, že je to úplně špatně. Mám pro to hned několik důvodů. Zkusím je seřadit podle toho, jak důležité mi přijdou:
- Pokud bude kdokoliv spravovat zemi mu svěřenou s péčí řádného hospodáře, ať si třeba mluví jako hotentot.
- Všechny tyhle kauzy jen odvádějí pozornost od opravdových problémů, které agent Bureš má a pokaždé úplně vidím, jak si guru Mára mne ruce, jak jsme zase návnadu sežrali i rukama, protože nám nestačil ani naviják.
- Každý útok ad hominem (a je mi jedno, zda se vejdu do nějaké definice, je to útok na osobu, nikoliv skutky) aktivizuje jeho příznivce namísto toho, aby odkrývaly, jak špatné je mít premiéra s daňovými úniky, dotačními podvody, kvalitou potravin, za kterou by se styděl i krmič prasat, podnikáním, které stojí na kořistění a ničení krajiny, a nadto s etikou a praktikami estébáka. Namísto hledání pravdy a společného východiska z marasmu současné politické kultury tak jenom rozšiřujeme propast naší společnosti, která už tak je rozdělená do míry, kterou budou napravovat ještě naše děti.
- Je mi strašně líto, když vidím, jak lidé, na jejichž názoru mi záleží a jichž si vážím, investují čas svého života do tak pochybných vtípků. I mlčet by bylo, myslím, lepší.
Zároveň si dovolím to dát do kontextu jiné twaktivity a rovnou otevřeně přiznávám, že bych chtěl poznat toho, kdo ji vymyslel. Myslím tím "lifestylový blog vedený Hradní kanceláří". Tam naopak dochází k velmi elegantnímu ukáznění zakomplexovaného nenávistného subalterního státního úředníka dokonalým naředěním jeho záštiplných výkřiků humorem, opravdu užitečnými tipy a laskavostí. Když se podíváte na tyto dva přístupy, snad pochopíte, co se snažím sdělit.
Díky, že jste dočetli až sem, a nám všem přeju, abychom častěji našli vnitřní sílu k tomu se spojovat než rozdělovat.
Bývalo mi nedobře
Po kousnutí od kobře
Teď už je líp, né že né
Jsem jen lehce zmatené
Už od mala nezapadám. Ne, nejsem slunce, i když jsem si myslíval, že se kolem mě všechno točí. Jen se prostě nevcházím do krabiček. Ve školce jsem si lehal vedle holčičky, do které jsem se zamiloval, abych se na ni mohl ve spánku dívat, a pak dostával co proto, že se peru. Jenže ostatní kluci jí ubližovali a to prostě nebylo správný. Tak dostali na budku. A pak já od nich. A taky mi vynadala učitelka a žalovala mamce, že třem tekla malinovka. Ve škole jsem nechápal, proč je třeba dávat sympatie najevo házením šišek, když se dá s holkama dělat tolik zábavnějších věcí. Taky jsme četl. Vlastně pořád. Knihu jsem odkládal na cestě učitele ke stolu a se zvoněním už jsem zase lovil mamuty, vyráběl luky a toulal se po hvězdách. Četl jsem za chůze a ledabyle překračoval nastavenou nohu, aniž bych se nechal vyrušit. Navíc jsem ráčkoval a bráchu měl ve zvláštní. Kluci, na něj!
To "Na něj!" jsem slýchal tak často, že jsem našel spoustu nových cest domů. Jednu přes veslařský klub a tam se začaly věci tak nějak lámat. Do té doby mě nezlomily ani výsměch, ani ústrky, ani samota, ale najednou mě nešlo ani zlomit fyzicky, když nebyli tři a připravení v záloze. Moje sbohem smradlavým chlapeckým záchodkům některé z šikanujících bolelo. A taky konečně smrděli oni. A já už si triko mýdlem v sáčku na kohoutku studené vody vyprat uměl.
Na gymplu už jsem svou jinakost bral líp a do knižního výběru se zařadily ty o alternativní medicíně z máminy knihovny. Tehdy jsem si také dal svou odlišnost na štít a začal se toulat. Pro les a útesy jste vždycky jen vetřelec a na to jsem byl zvyklý, ale opravdu málokterý strom do vás úmyslně vrazí, až hlavou vyzkoušíte pevnost ocelového zábradlí u školy.
Vojna, to byla taková moje maturita. S nadhledem, který byl vlastně pýchou a který všechny okolo vytáčel do běla, jsem si užíval, že mě všichni nesnáší. Furťáci mě převeleli hned, jak mohli a tak jsem za rok a půl procestoval 7 kasáren, jen šikana kolektivní viny byla něco nového, co mě zase dostalo do kolen.
Pak jsem začal pracovat a hodilo se mi, že mi žádné škatulky nepomáhaly a naučil jsem se makat. Časem jsem zjistil, že být jiný není nic extra a nechal ostatní, ať se otáčí po svém. To byla největší úleva, kterou jsem snad v životě poznal. Točit totiž celým vesmírem kolem sebe je strašná, ale hlavně zbytečná práce.
Až hodně nedávno jsem aspoň částečně přijal, že můj brácha, to prokletí dětského věku, mě jen doprovázel na cestě k tomu, nebrat si názory ostatních moc osobně. Časem míň a míň. V té době jsem ho ještě chtěl zachránit a ukázat mu cestu, kterou mi pomohl najít, ale on už měl tu svou vybranou. Je solitér ještě vyhraněnějšího zrna než já. Mělnická figurka huhňajícího žebráka, ze kterého táhne levnej chlast a špatný cigára, a bezdomovec není jen díky usilovné paličaté péči mojí mamky.
Jsme rodina samorostů, které vichry pokroutily, aby vůbec mohly růst, a některé z nás to ohnulo víc a někdo jsem měl větší štěstí. Jedno ale už vím. Každý z nás má ten tvar, do kterého dokázal vyrůst. Navzdory zlomeninám tam, kde už to nešlo prostě jen ohnout, se každý z nás tlačí ke slunci, které se neotáčí jen pro nás, protože se prostě jen otáčí. S každým dnem přestávám soudit sebe a díky tomu nemusím soudit nikoho. Jak se daří, vzdávám se svých štítů a pých, a je mi líp. Třeba proto, že si díky obnaženému já citlivěji hledám, s kým rostu a s kým jen živořím. Jen to, že jsou blízcí, kterým nedokážu pomoct, aniž by přestali být sami sebou, mě strašívá. Asi proto se tak moc snažím pomáhat, kde cítím aspoň kousek šance. Třeba jste moje vykoupení. Mám vás rád, vy moje odpustky.
kořínek