Skládačka aneb Omluva zákazníkům

16
04
2012
Leave your thoughts

Na základě této jedné návštěvy se tedy za naši kavárnu musím všem našim zákazníkům jednoznačně omluvit. Vešel k nám totiž jednoho poledního času jakýsi pán. Čistě a vkusně upraven, hladce oholen, šířil kolem sebe Vůni a ptal se po “panu majiteli”.

Hrdě jsem se k našemu podniku hlásil a on že si tedy jde pro vzorky. Já si šel pro kávu. Už před mnoha sty lety pili Turci při obchodním jednání kávu a já se rozhodl tento zvyk oživit. Návštěvník si nedal nic, zato na stůl vyskládal krásné obaly plné velmi dobře vypadající čokolády.

Bílá, mléčná i tmavá, pralinky i lámané kusy, dárková balení v hezky udělaných dřevěných krabičkách s titěrným patentním zavíráním a k němu zapálený výklad, jak se jedná o rodinnou firmu, jak si vše dělají sami, kupují boby, melou, vaří, pečou a smaží a… Ne pardon, to jsem se poněkud posunul mimo sdělovaný obsah. Nechávám se oplachovat jeho nadšením a poslouchaje tok bezchybně navazujících informací včetně velmi současně znějících argumentů o české firmě a ruční výrobě si pročítám složení. Život mě naučil, že marketing je tolerovaná lež a přesto, že papír unese vše a ani se nezačervená, málokdo si dovolí obcházet zákon na ochranu spotřebitele. Pán se chová jako ryzí profesionál. Jeho vystoupení má bezchybnou dramaturgii a graduje až k vyvrcholení, kdy otevírá právě onu drobnou krabičku s tím, že sice vypadá drobně, ale…! Na mou hlavu dopadá trumfové eso: Obsahuje dvěstě gramů pralinek ve složení bílá, mléčná a tmavá čokoláda. K poslednímu štychu už jen jako třešničku na dort pohazuje informaci, že toto má ještě ve čtyřistagramovém balení.

Následuje pohled: Padni minimálně na zadek, lépe na kolena a lkej. A úměrně tomu také objednej.

Opravdu mu musím přiznat krásně zpracovanou a provedenou prezentaci. Ani zkušeným okem profesionála jsem v jeho vystoupení zatím nenašel chybičku. V jeho vystoupení ne, zato ve složení čokolády ano. Přiznávám kajícně, že jsem staromilec. Ne, opravdu se mi nestýská po oslavách Prvního máje a rudých hvězdách na šedých fabrikách jako rouhačské svatozáře neméně šedivých obličejů lidí. Mám na mysli ještě starší dobu, kdy se nám nikdo nesnažil namluvit, že osmdesátiprocentní uzenina znamená, že na metrák finálního výrobku bylo použito 80 kilo masa. Když jsem si totiž ve složení přečetl sójový lecitin a několik dalších maličkostí, přešla mě na čokoládu chuť. V mém, již zmíněném staromilském vesmíru, jsou čokoláda a sója věci, které se dohromady nemíchají.

Pánovi jsem danou věc zdvořile sdělil jako důvod, proč si danou laskominku nevezmu, a tady se jeho doposud bezchybné a profesionální jednání začalo poněkud olupovat. Lehce ztuhnul a jal se mě přesvědčovat, že můj názor chápe, ale že svým rozhodnutím “odsoudím naše zákazníky k tomu, že tuto čokoládu nikdy neochutnají”. Kontroval jsem tím, že bych ji stejně nebyl schopen prodávat a on opáčil, že “někteří zákazníci to složení až tak neřeší”. No a s tím jsme se rozešli.

Asi nemá význam nad jeho tvrzením příliš hloubat a přemýšlet, jak by moje odmítnutí mohlo tímto způsobem odsoudit naše sedlčanské. Podle mého můžeme maximálně tvrdit, že naši zákazníci takovou čokoládu nikdy neochutnají v naší kavárně, pokud si ji tedy nepřinesou s sebou, ale budiž. V jedné věci má pravdu a já jsem rád, že mi umožnil ji zahlédnout. Je to totiž přesně tak, jak povídá: Moje rozhodnutí o tom, co koupíme a co ne, z čeho budeme vařit, péct, smažit a tak dále, skutečně a zcela jednoznačně dopadá na naše zákazníky. Úplně stejně, jako jeden dílek zapadá do jiného a spolu tvoří skládačku – větší obraz, než je samotný dílek vůbec schopen pojmout. Všem se tedy co nejpokorněji omlouvám, pokud Vám u nás něco chybí. Zejména jedná-li se o sójový lecitin. Já bych Vám to nebyl schopen s čistým svědomím prodat, přestože byste si na tom (a to také onen pán zmiňoval) mohli velice pochutnat.

Pár minut na to přišla Jitka, já jí vše vyprávěl a její reakce mě také překvapila: “To tu nenechal ani vzorky? Já už o nich někde slyšela.”

Omlouvám se tedy i Tobě, moje milovaná ženo! I Tebe jsem připravil o danou lahůdku stejně, jako tě naše manželství připravuje o potěšení z jiných mužů. Máš prostě muže, který tohle nemá rád.