Co? Zbavuji se invaze mravenců pomocí diplomacie. Dělám to už roky a podotýkám, že bydlíme na venkově uprostřed přírody a na zahradě máme desítky mravenišť. Subjektem mého zájmu jsou pro úplnost malí černí mravenci a nemám ponětí, zda moje metoda bude fungovat třeba na faraony. (OK, úspěšně jsem se zbavil odpovědnosti, takže hrrr na věc.)

Výchozí premisou mé metody je určitá znalost fungování mravence a mraveniště. Mravenci jsou:
* Přísně hierarchičtí
* Centralizovaní
* Zcela závislí na královně
* Zcela postradatelní a bezvýznamní s výjimkou předchozího bodu
* Zaměření na prospěch roje (nezpochbňují svoji postradatelnost bez ohledu na názor Woodyho Allena)
* Schopní vzájemné komunikace do míry, která roji zajistí přežití

Nemusíte s těmito předpoklady souhlasit, ale zatím jsem nenašel žádný důkaz, který by moje tvrzení popíral.

Metoda: Najdu-li mravence na místě, kde mi jejich výsykt nevyhovuje, jemně do něj drcnu a až zneklidní, obšťastním ho sdělením: „Vyřiď šéfovi, že jestli sem polezete, tak vás všechny zabiju! Běž mu to říct.“

Na všech částech tohoto tvrzení trvám a funguje za následujících okolností:
* Jste ochotni do puntíku hrozbu splnit včetně skutečného otrávení celého roje
* Nezpochybňujete svoje tvrzení (hovořím o vnitřní nejistotě, že i si připadáte jako blázen, když mluvíte s mravenci)
* Mravence následně nezabijete

Proč si myslím, že to funguje? Mravenec, kterého jste našli, je průzkumník (nejlepší varianta), nebo zásobovač (horší možnost, už totiž existuje dálnice). Průzkumník je ryzí spotřební zboží, jejich ztráty jsou samozřejmé a proto se jimi roj nezabývá. To samé koneckonců platí i pro zásobovače. Nicméně mravenci jsou schopni sdělit změny trasy i objevení nových nalezišť. To je totiž klíčové pro přežití roje. Vaše jistota při předávání informace je naopak důležitá proto, že vlastní sdělení je podle mě nevýznamné a slouží pouze ke stimulaci mozku, aby vyslal jasný signál smrtelného nebezpečí. To sdělení musí existovat na úrovni plazího mozku (nejstarší část mozku) a musí být v souladu s dalšími dvěma mladšími mozky. Takže ona věta podle mé zkušenosti umožní vyslat jasný signál, že tato oblast nestojí za využití, ale ten mravenec, kterého jste právě oslovili, není v rozhodovací pozici. Musí svou zprávu donést do mraveniště. A jelikož je k tomuto úkolu vybaven, také to udělá, když mu dáte příležitost. Kouzlo toho celého cvičení je, že je úplně jedno, kde je mraveniště. On cestu zná, vy ji znát nemusíte.

h3. Výjimky a zkušenosti

Jedno výjimečně horké a suché léto celé moje vyjednávání přišlo vniveč a musel jsem sáhnout k chemickému útoku. Důvody byly podle mého dva. Za prvé se oni mravenci usídlili pod parapetem u holčiček v pokoji a za druhé všude jinde jich bylo tolik, že neměli kam jít. To je klíčové! Nemůžete jim zakázat chodit kamkoliv. Neposlechnou vás, protože to znamená automatickou smrt celého roje a vy jste jen možné riziko. Musí tedy mít alternativu zdroje potravy. Opět nemusíte řešit, kde to bude, řešte jen, kde to být nemá.

Běžná reakční doba v našich podmínkách je cca dvě hodiny. Do dvou hodin po vyjednávání jsem bych schopen vyčistit cukřenku a letos i sklenici medu. Pokdu se rozhodnete tomuto tvrzení nevěřit, fajn. Já vím, že mě to funguje.

Běžná doba nájezdů trvá asi čtrnáct dní a jsou dva až tři nájezdy do roka. Důvodem myslím je, že nový roj v honbě za novým teritoriem ztratí informaci „hic sunt leones“ a musí ji tedy získat.

Je běžné, že v době kulminace nájezdů okupuje vaši (nejčastěji) kuchyň několik hnízd. Vyjednávání s jedním ostatní neovlivní. Příslušnost k jinému hnízdu poznáte snadno. Zamáčkněte jednoho mravence, ti, kteří z nalezení jeho mrtvolky zneklidní a začnou rychle pobíhat, patří ke stejnému hnízdu. S ostatními je zaptřebí zahájit nové kolo rozhovorů.

Úspěšnou hmyzí diplomacii přeje Honza, podle mého první mravenčí ambasador.