Fyzika všedního dne

18
09
2014
Leave your thoughts

Pořád nevíte? Možná se vám to tedy neděje. Nechám vás tedy nahlédnout pod pokličku mé mysli, protože ta mě zásobuje v podstatě nepřetržitě otázkami.

“Hele, to auto, Tesla, to je sporťák, co?” Ne, to ještě není ono. Až tohle: “Potřebuje sportovní eletromobil převodovku?”
A tady to začíná. Kolik palců mají kola? Berme v úvahu nepříliš vytočený přímo zapojený motor, tak má běžně 50 Hz, chcete-li 3000 otáček za minutu. Chvilka násobení z hlavy za volantem cestou na vlak a pokud jede do 300 km/h, tak převodovky netřeba.

Tahle malá zastavení mám i nekolikrát za den.

Proč se stín zužuje, když jsou paprsky ze slunce rovnoběžné? (Nejsou jednak z průměru Slunce, druhak z rozptylu atmosféry.)

Kdy v roce přibude ze dne na den nejvíc světla? (Za rovnodennosti, je to integrál.)

Jak nejrychleji vysát bazén? (Roztočit a nahnat všechen bordel do prostředka, protože dostředivé zrychlení.)

Kam si sednout k filmu ve vlaku? (Tak tohle mi nejde. Ne protože goniometrie, ale orientační nesmysl.)

Proč se líp telefonuje, když je hezky? (Protože voda je moderátor a čím víc jí je v luftě, tím víc signálu sežere.)

Proč mi nemá telefon padat na oblou hranu, ale raději na plochu? (Protože pak tlak vyvinutý kamínkem působí na mizivou plochu a vyrobí model Swarovski dřív, než řeknete Pascal.)

Je to taková čistá radost mého života. Radost z pochopení a uchopitelnosti života. A baví mě víc, než obtěžovat strejdu Gůgla otázkami.